TŘINEC Zatímco vloni Milan Drapa nastupoval coby útočník za třinecké Faraony ve Slezské hokejové lize, letos ve stejné soutěži rozhoduje zápasy.
Vloni jste nastupoval za Pharaohs Třinec v SHL, letos pískáte. Odložil jste už brusle na hřebík?
To ne. Hraji BAHL za Hrádek a v SHL chodím vypomáhat jako rozhodčí.
Proč jste se rozhodl opustit řady Faraónů?
Hlavně z časových důvodů. Nezvládal jsem to. Sice teď někteří namítají, že chodím pískat každou sobotu, ale mohu si určit, které zápasy budu řídit. Hokej je pro mě srdcová záležitost, a když jsem nešel hrát zápas, štvalo ně to daleko více, než když nemůžu jít pískat.
Takže jste se rozhodl, že to zkusíte jako rozhodčí?
Ano. Řekl jsem si, že půjdu pískat. Zkusím tuhle sezonu, zda na to vůbec mám. Zatím si nikdo nestěžoval, tedy až na pár jedinců. Uvidíme, co bude příští rok. Možná budu znovu hrát Slezskou hokejovou ligu.
Jak se díváte na hokej nyní, coby rozhodčí?
Změnil jsem pohled na rozhodčí. Letos jsem se už trochu zklidnil, i když jednou mi nervy ruply. Už s rozhodčími tolik nediskutuji.
Mají to podle vás rozhodčí těžké?
Ano, mají. Hlavně na té amatérské úrovni hráči kolikrát neznají pravidla a přitom chtějí tu soutěž hrát.
Musel jste si dlouho zvykat na pohyb po ledové ploše bez hole?
Musel. Pohyb po ledě bez hokejky je úplně jiný. Ne, že by mi dělalo problémy bruslení, ale byly takové okamžiky, že když se ke mně odrazil puk, já ho chtěl dorážet do branky. Byl to nezvyk.
Jak se k vám chovají hráči?
Znám asi pět sedm kluků z každého týmu. Hodně jich je z Nýdku, všechny Faraóny. Hráči se ke mně chovají slušně. Někteří mě oslovují pane rozhodčí, jiní mi říkají Milane.
Tak pojďme k hokeji. Hrádku se letos v BAHL daří náramně.
To je pravda. Máme tři vyrovnané útoky, dvě skvělé obrany a další náhradníky, kteří jsou schopni zaskočit. Věřím, že půjdeme ještě výš.