NÁVSÍ Žárovku vymění rovnou ze země a když mu nevyjde krok, na čele má modřinu od futer. Sedmačtyřicetiletý Kamil z Návsí nejde přehlédnout.
Bez dvou centimetrů měří totiž dva metry. Jak sám říká, někdy je to výhoda, někdy nevýhoda.
Jeho oblíbeným rčením je právě výrok o tom, že se mu na rozdíl od jiných hůře padá. „Od malička jsem všude stál první v řadě. Často mě lanařili, abych hrál volejbal či košíkovou, ale mě kolektivní sporty nikdy nelákaly,“ vykládá Kamil.
Přezdívek měl kvůli výšce požehnaně a jelikož od mládí patří k trampům, asi nejvíce k němu seděla ta z Rychlých šípů – Dlouhé Bidlo. Jeho žena je vysoká okolo 170 cm a dcera, která chodí do druhé třídy, už je jí do půl nosu. Tatínkovy geny se nezapřou.
Muž, profesí trolejář, tvrdí, že kupovat boty na nohu číslu 46 dnes problém není, ale problém jsou kalhoty. V jeho případě neplatí, vejdu do obchodu a koupím. Obejít jich musí několik.
Kdo by čekal, že pro dvoumetrového „obra“ se musí vařit tři krát denně v obřím hrnci, mýlí se. „Přes den moc nejím. Ráno si dám hodně sladké kafe a do jídla se pustím až večer doma,“ podotkne muž.
Jako perličku přidává svůj nedávný zážitek z Velenic, kde s kamarády navštívil restauraci Kohout. Až když se usadili za stoly, všimli si, že zařízení patří Vietnamcům a ti tam mají zrovna nějakou akci.
Stačilo, aby se Kamil postavil. První zachytil jen udivené pohledy, načež se vietnamská komunita osmělila a seskupila kolem něj s prosbou o foto. „Čněl jsem nad nimi, bylo jich asi třicet, jako maják a mobily cvakaly. Docela mě mrzí, že jsem si fotku s nimi neudělal i já,“ poznamená dlouhán.
Jana
Komentáře
