TŘINEC Dozvědět se, co bude po smrti, je otázka, která lidstvu vrtá hlavou od nepaměti. A právě v dnešní době se o ni zajímá stále více lidí. Svědčí o tom i plný sál třineckého kulturního domu Trisia, kde měl přednášku pod názvem Převtělování, mýty a fakta Balakhilya das.
Muž je světově známým učitelem jógy a meditace. Otevřeně hovoří o józe, meditaci, karmě, reinkarnaci – kdo se reinkarnuje, podle jakých zákonů se reinkarnace řídí, a tak dále.
„Od narození dostáváme štítky. Ty jsi muž, ty jsi žena, jsi takové národnosti, černý, bílý, jsme děti, žáci, studenti, otcové, matky, babičky… a všichni si myslíme, ano, to jsem já. Ale je tomu tak? Ne, to nejsme my, to jsou ty štítky, která nám společnost nalepila. Proto je dobré se ptát, kdo vlastně jsem?“ vykládal Balakhilya das.
Dodal, že ani tělo, které máme dnes, není stejné, jako to před dvaceti. Scvrkává se, buňky umírají, a vznikají nové, molekuly se mění, a tak pořád dokola. Už to samo o sobě je určitá reinkarnace.
Co všechno zaznělo na přednášce
I když se fakta o převtělování duše všeobecně přijímají, je jen velmi málo informačních zdrojů, které by jasným a srozumitelným způsobem proces objasnily. Reinkarnace je převtělování osoby z jedné formy života do druhé. My nejsme hmotným tělem.
„Duše se nikdy nerodí a nikdy neumírá. Nikdy nevznikla, nikdy nezaniká a ani nikdy nevznikne. Je nezrozená, věčná, trvalá a původní. Nezahyne, když tělo umírá,“ uvádí v knize Reinkarnace, kterou všichni návštěvníci dostali, Bhagavad-gíta.
Bytost je duše, to je naše skutečná totožnost. Když duše opouští své fyzické tělo, zůstává obalena jemněhmotným tělem, což jsou všechny hmotné touhy a dojmy zaznamenané v mysli na základě zážitků z bývalého těla.
Pozorování ptáka vtiskne do naší mysli jeho formu. A právě díky tomu obalu a na jeho základě vstoupí duše do jiného fyzického těla.
„Proč si nepamatujeme minulé životy? Ani motýl si nepamatuje, když byl housenkou. A lidé? Copak si vybaví, co dělali jako nemluvně, co dělali v mateřském lůně? A přesto vědí, že se narodili,“ podotkl jogín.
Ve Védách se píše, že existuje 8 400 000 životních druhů a tělesných podob, od těch nejmenších mikrobů. Někdy máte tělo zvířete, jindy rostliny a pak třeba člověka.
Pokud je naše mentalita podobá mentalitě zvířecí, pak bude naše příští tělo zvířete. Třeba nadšený surfař se může narodit do těla žraloka, které mu umožní surfovat každý den. Někdy je i v obličejích lidí patrné, že připomínají zvíře.
Pokud má naše mysl v okamžiku smrti nějaké touhy, člověk dostává, co si přeje. Příroda nám umožní naplnění našich tužeb.
Existují tři činitele, které rozhodují, kde a jak se narodíme. Hmotné připoutanosti, touhy a karma. I duše má vrozené vlastnosti, stejně jako voda vlhkost. Jsou velkou částí procesu reinkarnace, po čem toužíme se do reinkarnace promítá…
Co je peklo?
Peklo znamená nebýt s Bohem. V tom smyslu můžeme říci, že život zvířete, rostlin či hmyzu, je vlastně pekelná forma života.
„Jednou se mě známý ptal, jestli má zvíře duši? „Máš psa?“ dotázal jsem se. „Ano,“ odvětil. „Máš ho rád, když onemocní, běžíš s ním na veterinu, ochotně všechno zaplatíš? Když by ti ho přejelo auto, plakal by si?“ vyzvídal jsem dál. „Ano,“ kýval.
„A proč bys plakal, když by ti ho auto přejelo? Vždyť by tu stále byl, jen trochu pomačkaný?“ chtěl jsem vědět. Z toho plyne, že filozofie tohoto člověka nesouzní s jeho srdcem.
Reinkarnace je správná. Duše nepatří do hmotného světa. Z védských učení se dozvídáme, že existují dva světy – materiální a duchovní. Z toho druhého pocházíme. V hmotném světě jsme jako cizinci, jako ryby na suchu. Když dáš rybu do vody, všechny její problémy zmizí. Příčinou veškerého utrpení je materiální tělo.
„My jsme jako ty ryby, snažíme se, pachtíme se, ale chybí nám dech. Musíme se vrátit do vody do duchovního světa,“ řekl Balakhilya das.
Pokud se chcete dozvědět víc, třeba o hmotné připoutanosti, karmě a jejím zákonu – co zaseješ, to sklidíš – vydejte se na přednášku sami.
Védy: Všechno najdeme ve védách. Ve starověkých indických traktátech je velké množství vědeckých poznatků, ke kterým se moderní věda dostala až v poslední době, nebo se k nim zatím dokonce nedostala.
Jana
Komentáře
