BUKOVEC V obci se lidé rozhodli vzdělávat. A protože je to obec pod horami, neučí se základy managementu, ale ochranu stromů před zvěří nebo jak pěstovat tradiční a netradiční dřeviny a keře.
Alespoň o tom byla první přednáška studenta ekologie Jana Michalika z Písku, která se konala ve volnočasové místnosti na úřadě. Další bude 24. listopadu v 16 hodin o včelách.
Po čí návštěvě nejčastěji spráskne hospodář v sadu ruce? Asi poté od mlsných zajíců, kteří i kdyby měli plné krmelce, čerstvému lýku neodolají, ale ani srnky nepochválí, neboť ty si vybírají nejcennější stromy.
Hodně škody umí na dřevinách napáchat i hryzci, myši nebo hospodářská zvířata od koz, ovcí po dobytek.
Zvěř okouše lýko, dřeviny uschnou a celá práce i investice přijde vniveč. Tito návštěvníci však dřeviny nejen okusují, ale i loupou, vytloukají si o ně parohy, spásají jim listy a plody.
„Proto je dobré stromy chránit a způsob ochrany kombinovat. Tak, aby byl jednoduchý, praktický, bezúdržbový, účinný a estetický,“ popisuje Michalik a ukazuje na obrázcích různé možnosti.
„Tady vidíte, jak si na Valašsku váží švestek,“ poznamená ke kurióznímu snímku, kde je strom zabezpečený lyží. Jinak jsou ideální dřevěné ohrádky s kari sítem, četyna, pletivo, které se časem v zemi rozpadne a špatně nevypadají ani čtyři palety spojené okolo dřeviny.
Zajíci se zase rádi pod zábranou podhrabávají – jistější je proto zapustit ochranu do země, alespoň do hloubky 30 cm.
Při ochraně a ukotvení stromku je nutné dávat si pozor, aby mu opora špatným umístěním naopak neublížila.
Pecku dejte do země před mrazem
V další části se přítomní dozvěděli, že i na horách se dá prakticky pěstovat všechno. Od jablek, hrušek, broskví, rakytník, meruněk, po arónii či například moruše. Stačí, když se o ovocné dřeviny člověk umí starat.
„Pecku je dobré dát do země před mrazem. To proto, aby na jaře nabyla pocit, že zima skončila a probrala se,“ zmíní ještě Michalik.
Plody nechutnají jen dobře v marmeládě, v pálence nebo moštu, ale léčí spoustu různých neduhů. Třeba rakytníku stačí sníst tři kuličky. Pokryjí denní dávku vitamínu C.
Z květů bezu černého je zase skvělé víno, kolem pastvin rostou plody, které umí ochránit srdce, prostě u nás kolem sebe máme rostliny v hodnotě „zlata“. Jen vědět jaké, kdy a kde je sbírat a kde a kdy je sadit. Tady jsou alespoň čtyři z nich.
Arónie černá -Aronia melanocarpa – aronia czarnoowocowa
Známá též pod názvem černý jeřáb nebo temnoplodec černoplodý. Historie arónie sahá až po břehy severní Ameriky, kde ji indiáni lisovali a sušili. Takto zpracovaná vydržela i pro zimní období.
Keř arónie dorůstá výšky kolem 2 metrů. Velmi pěkně působí jako dekorativní keř díky svým bohatým bílým květům. Na podzim listy září červenými a oranžovými odstíny.
Plody arónie můžeme sklízet od září do prvních mrazíků. Výhodou je jejich velká trvanlivost. Po sklizni vydrží uschované na chladném místě i dva měsíce. Můžeme je konzumovat syrové, nebo je používáme pro výrobu lahodných sirupů, džemů, kompotů a vín.
Léčitelství: Má blahodárný vliv na krevní oběh, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a krevní tlak. Doporučuje se také při cukrovce, protože obsahuje přírodní sorbit – sladidlo vhodné i pro diabetiky. K léčebným účelům lze využít také listy arónie pro přípravu odvaru, který snižuje krevní tlak.
Kdouloň obecná – Cydonia oblonga – pigwa pospolit
Je pěstována méně než jiné ovocné stromy a keře. Může se však použít jako podnož pro jiný druh ovoce, nejčastěji hrušeň. Naše babičky si plody kdouloně dávaly do šatníků, protože i přes slupku pronikavě voní.
Kdouloň dorůstá výšky 5–8 metrů v podobě keře nebo stromu. Plody – kdoule – češeme pozdě v září a říjnu. Nekonzumujeme za syrova, protože jsou hořká, trpká a především tvrdá. Poslouží však k přípravě marmelád, džemů, želé, k sušení, na kompoty, mošty, vína apod.
Léčitelství: Pozitivní účinky kdouloně byli zjištěny při léčbě kašle, střevních potížích aj. Svůj význam má také v kosmetickém průmyslu.
Mišpule obecná – Mespilus germanica – nieszpułka jadaln
Mišpule patří mezi prastaré ovoce k jehož rozšíření došlu už ve středověku. Dokonce sám císař Karel Veliký vydává v 8. století nařízení, aby se mišpule pěstovaly na císařských dvorech a zahradách. Poněkud zavádějící může být botanický název Mespilus germanica. Mišpule obecná totiž nepochází z Německa, ale z oblasti od jihovýchodní Evropy.
Mišpule je velmi nenáročný strom. Snese také znečištěné městské prostředí. Nejvíce se jí však daří na výslunných stanovištích. Vyniká svým květem, vyrůstá jednotlivě do velikosti až 5 cm v průměru. Listy jsou kopinaté na rubové straně plstnaté. Na podzim se krásně zbarvují do červeno žluta. Plody – malvice jsou kulaté až hruškovité s hnědozelenou slupkou.
Plody mišpule necháme před sklizní projít mrazem, jinak jsou velmi trpké. Ve zralém stavu jsou plody sladké, chutí připomínající hrušky, jablka a jeřabiny. Můžeme z nich připravit výbornou marmeládu nebo lahodný likér.
Léčitelství: Plody se používají proti střevním katarům. Sirup z mišpulí pomáhá proti průjmu.
Hloh – głóg – heczepecze
Ve střední Evropě nalezneme až 7 druhů planě rostoucího hlohu, z nichž nejznámější je hloh obecný. Roste na slunných stráních, mezích, pastvinách, je dekorativní dřevinou živých plotů apod.
Jedná se o opadavý trnitý keř nebo malý strom. Listy dorůstají velikosti 3–5 cm, kvete v květnu až červnu bílými až narůžovělým květy, které jsou charakteristické svým specifickým zápachem. Plodem jsou červené kulovité malvice, které dozrávají v září a říjnu.
Používáme jak nerozvité rašící pupeny, jako součást bramborových salátů, tak květy pro léčivé účely. Ke konzumaci slouží plody, nebo ve formě pomazánky. Po usušení je používáme k přípravě léčivého čaje.
Léčitelství: Odvar z květů hlohu zlepšuje srdeční činnost a snižuje krevní tlak, pokud se používá dlouhodobě, má uklidňující účinky.
Jana
Komentáře
