REGION Je tu jaro. I když to vypadá, že nás čeká chladný víkend, již brzy lidé začnou venku pracovat na cirkulárkách, vytáhnou sekačky a další hlučné zahradní stroje.
Jejich sousedé si zase v sobotu pozvou kamarády na zahradu, aby si něco ugrilovali, poseděli, odpočinuli a v klidu si popovídali. Jenomže jsou tady sousedé se sekačkami a místo klábosení na zahradě můžou tak akorát na sebe řvát, aby se slyšeli.
„V západních zemích mají klid v sobotu už od 15. hodin. Nemohli bychom se u nás domluvit alespoň na 17. hodin?“ ptala se na setkání s občany v Oldřichovicích žena.
Jedni tvrdí, že mají právo na klid v sobotu odpoledne, druzí zase, že sobota je od toho, aby se pracovalo. A pak je tu ještě vyhláška regulující noční klid a hlučné činnosti.
Ta třinecká třeba říká, že „Každý je povinen zdržet se o nedělích a státem uznaných dnech pracovního klidu v době do 08:00 h a od 13:00 h veškerých prací spojených s používáním strojů, přístrojů a zařízení způsobujících hluk.“.
Ve Vendryni to mají trochu jinak. Tam platí zákaz používání hlučných strojů celou neděli. Výjimku mají zemědělci, kteří můžou i v neděli vykonávat sezónní práce na ploše min. 0,5 ha.
Jak najít kompromis? A hlavně, musí být vše nařízeno vyhláškami, nebo by se lidé měli snažit spíš mezi sebou domluvit?