ČESKÝ TĚŠÍN Neměli byste chuť postavit se v Českém Těšíně na tramvajovou zastávku? Tramvaj k vám sice přijede jedině, pokud máte bujnou fantazii, ale díky práci několika nadšenců se alespoň dozvíte, kde asi tak na ni můžete čekat.

Fotografové z klubu Zvonek uspořádali výstavu, na které jsou na jedné straně jejich snímky různých lokalit v Českém Těšíně, kde nastupovali lidé do tramvaje a na druhé zastávky tak, jak je zachytili doboví fotografové.

Nebylo snadné pořídit některé záběry. S ohledem na lepší výhled se většinou fotografovalo z oken bytů ve vyšších patrech.

„Některé prostory se nám díky vstřícnosti majitelů dařilo zpřístupnit k fotografování velmi snadno, do jiných jsme se dostávali jen s obtížemi. Bohužel existují i prostory, do kterých jsme se nedostali vůbec, ale naštěstí jich není mnoho,“ říkají autoři expozice.

Jak poznamenal fotograf Zdeněk Huczala, v jednom případě je asi devadesátiletá babička pustila do bytu s podmínkou, že je doprovodí policista. Ten naštěstí bydlel opodál a nechal se přemluvit.

„Jednalo se o důležité místo, ten záběr byl jedinečný. V druhém případě nám naopak muž vstup do bytu neumožnil, ale půjčil si několikrát od kamaráda foťák a pohled z okna nám pořídil sám,“ vykládal Huczala.

Podle fotografů se na první pohled zdá, že se toho v ulicích příliš nezměnilo. Fasády jsou přibližně stejné, ráz ulic je podobný. Jsou tu obyvatelé i dopravní prostředky, také výlohy obchodů, markýzy a terasy, nechybí ani lampy, schody a podloubí.

„Přesto se nemůžeme zbavit dojmu, že na těch našich soudobých fotografiích je přece jen něco jinak. Máme totiž pocit, že jiná je atmosféra v ulicích. Jak to našemu městu s tramvajemi slušelo a jak je tomu dnes bez nich, můžete po shlédnutí výstavy posoudit sami,“ uvádějí.

Autoři výstavy: Zdeněk Huczala, Miloš Pala, Bc. Martin Podžorný, Monika Vojtová

Kopie dobových fotografií zastávek 1, 2, 3, 4, 5, 7, 9, 10 pro účely této výstavy poskytlo Muzeum Těšínska, kopie dobových fotografií zastávek 6, 8, 11 poskytl pan Henryk Wawreczka.

Těšínská tramvaj

Známe ji jen z obrázků a vyprávění. Přestože projížděla městem krátce, v letech 1911–1921, stala se legendou.

Byla nejen ozdobou města, ale zároveň i odvážným technickým počinem. Spojovala oba břehy Olzy a pomáhala řešit přepravu cestujících mezi vlakovým nádražím, centrem města a objekty vojenských kasáren.

Na trase bylo celkem jedenáct zastávek, několik výhyben pro míjení tramvají a jedna výhybka do vozovny. Tramvaj vyjížděla od nádraží v Českém Těšíně, konečnou byla zastávka u evangelického kostela v Cieszyně. Obyvatelé města byli na svou tramvaj patřičně pyšní, těšila se veliké oblibě. Jezdila až do okamžiku rozdělení města. Nově vzniklá hranice byla příčinou zrušení dráhy, vozy se prodaly.

Jana                                                                                      Foto: Lucie Brychcyová

Komentáře