REGION Nedávno jsme psali o tragédii v Konské a o přízraku jménem Pendolino. Zastávkou se jen mihne. Nikdo netuší, že přijíždí. A dráhy potvrdily, že to tak zůstane. Troubit nebude.
Osobní vlak i nákladní je vidět už z dálky. Rychlovlaky se stanicemi, kde nezastavují, řítí tak rychle, že když člověk spatří v dálce světla, ve vteřině ho míjí. Nebezpečný je průvan, který řítící se Pendolino způsobí. Má obrovskou sílu. Nejsme sami, kdo má zkušenost s tím, že ho to málem srazilo na zem.
Jak popsala jedna ze čtenářek, vraceli se ještě za bílého dne s dětmi z výletu i s rodiči. Drobotina byla rozpustilá, rodiče unavení. Nikdo si neuvědomil, co se může na nástupišti přihodit.
„Z ničeho nic se kolem nás v tichosti prohnal rychlík. Byli jsme rádi, že nikdo nebyl za žlutou čarou. Vítr byl od vlaku tak silný, že kdyby poblíž stálo dítě, neumím si ani domyslet následky. Nic vás dopředu neupozorní, že něco projede. Je to nepříjemné,“ stojí v jednom z komentářů.
Houkání ruší přírody a okolobydlící
Tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty, která má na starosti bezpečnost, Pavel Tesař, však podotkl, že z důvodu ochrany životního prostředí má společnost snahu co nejvíce snížit hlučnost železničního provozu.
„Další hlášení a houkání by šly proti této snaze a zcela určitě by byly předmětem stížností lidí bydlících kolem železniční trati,“ sdělil Tesař.
Dodal, že všechny zastávky na trase Třinec – Mosty u Jablunkova se modernizovaly a vybavily novými nástupišti, k jejichž standardnímu vybavení patří i žlutý bezpečnostní pruh. Ten vyznačuje bezpečnou vzdálenost od okraje.
Za České dráhy problém komentoval mluvčí Petr Šťáhlavský. Konstatoval, že přes stanice a zastávky se jezdí maximálně takovou rychlostí, kterou stanoví SŽDC.
„V případě, že osoby v blízkosti železnice dodržují obvyklá bezpečnostní pravidla včetně odstupu od hrany nástupiště, jim nic nehrozí. V Česku je nejvyšší rychlost vlaků 160 km/h, podobně jako na mnoha tratích v zahraničí. Zvukové signály se používají především tam, kde jsou horší rozhledové podmínky, například u tunelů, mostů, v zářezech, v blízkosti přejezdu,“ poznamenal Šťáhlavský.
„Taková místa jsou označená příslušnou návěstí, která ukládá – zahoukat. Dále se používají pro odvrácení mimořádných událostí – varování osob, pokud se pohybují v blízkosti dráhy nebo přímo v ní. Nadbytečné houkání by jistě vedlo jednak ke stížnostem ze strany lidí a za další ke snížení jejího významu,“ tvrdí mluvčí skodně se svým kolegou ze SŽDC.
Zmínil také, že na některých místech, kde častěji někdo vstupuje na koleje a strojvedoucí tam musejí houkat, aby lidi varovali, už dráhy zaznamenali stížnosti okolobydlících.
Už Za Rakouska-Uherska
Na závěr Šťáhlavský připomněl velmi staré a všeobecně známé varování, platné již od dob Rakousko-Uherska, kdy na kolejích jezdily relativně pomalé a hlučné parní lokomotivy. Chůze po kolejích je zakázána. Toto nařízení je stále platné, všeobecně známé, je obsaženo v zákoně a přirozeně platí pro jakýkoliv pohyb v kolejišti mimo k tomu vyhrazená místa, jako jsou přejezdy.
„Jak jsem nahlédl do diskuse pod příspěvkem, většina lidí upozorňuje právě na takové nebezpečné situace a jejich následky způsobené až porušením zákazu vstupu do kolejiště,“ uzavřel mluvčí.
Jana
Komentáře
