NÁVSÍ Říká se, že je důležité být včas na tom správném místě. A malý pichlavý bezdomovec byl. Na dvoře bývalé profesorky přírodopisu Maryli Kaletové v Návsí. Nezískal u ní jenom azyl, ale převzal i „velení“ v domácnosti.
„Našla jsem ho v prosinci skrčeného málem zmrzlého vzadu na zahradě. Netuším, proč se tam zapomněl. Bylo vidět, že je to ještě mládě a nemá dostatečnou hmotnost na přezimování. A zazimovaný by už měl být od října. Volala jsem do záchranné stanice v Bartošovicích, ale řekli mi, že bych ho musela přivézt a my auto nemáme,“ vykládá žena.
Nejdříve ježka ubytovala v krabici na chodbě, ale nelíbil se mu malý prostor. Tak se s manželem usnesli, že bude bydlet dole v domě. A bodlina vypadá, že je v 2+1 spokojený. V noci cestuje po pokojích, ve dne spí pod skříní, i venčit se naučil na jedno místo.
„Nosím mu tam samé dobroty, nejvíc mu chutnají kočičí kapsičky. Kolikrát už jsem zahlédla, jak si na nich pochutnává s našimi kočkami. Všichni spolu kolem jedné misky. Ale má to háček,“ dodává Kaletová.
Ježci jsou totiž noční tvorové. Přes den pospávají a s příchodem tmy ožívají. Seniorka netušila, jaký bič si na sebe upletla.
„Jsme s mužem zvyklí chodit brzo spát. Kolem půlnoci a jedné v noci si však ježek vzpomene, že nastal ten správný čas na krmení. Otrkal už se natolik, že tříská miskou do země tak dlouho, dokud se nevzbudím, nevstanu a nedonesu mu dolů jídlo. Teprve pak je klid,“ zmiňuje seniorka s tím, že naposledy takto vstávala ke svým tehdy malým dětem.
Jana
Komentáře
