MOSTY U JABLUNKOVA Rodina Labajova z Mostů u Jablunkova je spolu se sousedy tak trochu v pasti. Dokonce už slyšeli i návrh, jestli nebude lepší se odstěhovat jinam.
Pryč ze stavení, v nichž jejich předci po desítky roků žili bez problémů. Jenže v posledních dvou letech jim sklepy při každém větším dešti nebo když taje sníh, zaplavuje voda.
Zatímco u Labajů je v ohrožení nová elektronická kotelna, pořízená z dotací za zhruba dvě stě tisíc korun, jednomu ze sousedů zase voda proudí do garáže a už se mu těžce podepsala na skoro novém autě, u druhého mají zatopený sklep při každém dešti.
Hasiči s čerpadlem bývají ve výše uvedených případech v této lokalitě jako doma.
„Proto jsme žádali obec o vyčištění potoka Ošetnice. Myslím si, že příčinou je zanesené dno a černá stavba splavu na potoce. Předtím bylo vyústění dešťové kanalizace našeho domu ve výšce 1,5 metru nad dnem potoka. V dnešní době je ve výšce asi 25 -30 centimetrů nad dnem potoka,“ uvedl před časem Martin Labaj.
Třicet let to fungovalo bez potíží. Dům nezaplavuje dešťovka, její svod mají rodiny vyřešený, ale ta z okolních pozemků a spodní voda. Když prší nebo taje, všechno to z okolní ztéká do Ošetnice, hladina
vody se zvedne, odtok se zastaví a voda, která přitéká, nemá kam odcházet a proudí zpět k rodinným domkům.
Místo pomoci „klacek“
„Kanál jsme před časem rekonstruovali, dali nové trubky. Zároveň jsme žádali obec o pomoc, ale místo toho nám v emailové schránce přistála žádost, abychom doložili povolení o nakládání s vodami,“ popisuje Labaj.
Dodává, že je reakce obce, která naopak znamenala onen pověstný klacek hozený pod nohy, překvapila. Proto vyrazili na vodoprávní odbor v Jablunkově, kde zjišťovali, zda musí mít na kanálek nějaké povolení o nakládání s vodami, jak po nich chce obecní úřad v Mostech.
„Jedná se o malou stavbu, o rekonstrukci stávajícího zařízení z roku 1925, které bylo v dezolátním stavu, a proto není potřeba žádné povolení k nakládaní s vodami. Na rekonstrukci se nevztahuje ani ohlašovací povinnost. Souhlasy vlastníků pozemků taky není potřeba, protože kanál vede přes pozemky vlastníků kanálku,“ paradoxně se tam dozvěděli Labajovi.
Tuto informaci potvrdil Gorolwebu i vedoucí odboru životního prostředí Jiří Vavřač.
Trubka má špatný sklon, řekli lesníci
Muž původně navrhoval jednoduché řešení. Udělat místní šetření, zrušit zbytky splavu, nechat prohloubit dno potoka na původní stav a popřípadě zpevnit břehy, aby nedocházelo k vymílání při povodních.
Dosáhl alespoň místního šetření, kde se potkali zástupci Lesů ČR jako správci toku a zástupci obce.
Lesníci, kteří si však nepřáli zveřejnit jména, si prohlíželi vyústění odtokové trubky a hned přítomné informovali, že je špatně nasměrovaná.
„Máte ji pod úhlem 90 stupňů a musí být pod úhlem 60 stupňů. I místo, kde se nachází, je špatně. Když ji posune kousek dál se správným sklonem, určitě to pomůže,“ radili a ukazovali, kam je třeba odvod překopat, aby se tolik nezanášel.
Dále však Labajům sdělili, že k tomu všemu potřebují souhlas Lesů ČR. „Vždyť je to původní kanál, který ještě stavěl děda, my jsme jen měnili trubky a pouhých posledních pět metrů posunuli kousek dál,“ oponovala rodina.
„Jde o zásah v korytě vodního toku, musíte k nám poslat žádost na odvodnění pozemku od spodních vod, posledních pět metrů posunout, udělat správný sklon vystění trubky a opevnit ji, jinak ji voda zlikviduje a nakreslit k tomu alespoň náčrt, jak to bude vypadat. My se k tomu vyjádříme,“ vysvětlovali zástupci Lesů ČR.
„„S tím nemám problém. Všechno, co po mě chtěli, jsem poslal a téměř obratem přišel dopis, že ke změně, kterou udělám, nemají námitek. Otázka je, zda se tímto potíží zbavíme, protože hladina
spodní vody je zatím naštěstí níže než podlaha ve sklepě, ale v zahradě to je necelý metr pod úrovní terénu. Při každém dešti se zvedne a již nyní se mezi záhony objevují velké louže,“ tvrdí Labaj.
Padla však i otázka, co když to nepomůže
Což se klidně může stát. Labajovi si vyslechli i názor, jestli není lepší se odstěhovat, nežli investovat do nákupu drahého čerpadla, neustále spotřebovávat elektřinu, což může přijít v řádu let na sta tisíce korun.
Lesníci zmínili i fakt, že se bohužel mění geologické podloží a s tím nikdo nic neudělá.
„Obec nám v tomto směru žádnou pomoc nebo řešení nenabídla, žádné požadavky na úpravu potoka nevznesla. Lesníci by se totiž do čištění a zpevnění břehů mohli pustit jen na její žádost a za obecní peníze,“ doplnily ještě dotčené rodiny.
Jana