REGION Stary gorolski taniec łowiynziok je łod teraz we „Spisie niematerialnego dziedzictwa tradycyjnej kultury ludowej morawskoślónskigo województwa“.
Tanec je nyní na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje. Podařilo se to prosadit zástupcům Muzea Těšínska.
Žádost schválila krajská rada. Tento unikátní tanec byl rozšířený v horské oblasti Jablunkovska a Třinecka v první polovině 20. století. Dnes mu hrozí vymizení. Udržují ho už pouze regionální folklorní soubory.
„Muzeum Těšínska znovu usiluje o rozšíření tohoto archaického tance, například v roce 2016 proto pořádalo díky podpoře ministerstva kultury zvláštní taneční kurz v Dolní Lomné,“ uvedla mluvčí muzea Iva Lupková.
Etnografka Muzea Těšínska Eva Hovorková sdělila k tanci toto: Łowiynziok je typický točivý tanec horalů ze slezsko-polsko-slovenského pomezí (horské části Jablunkovska). Zahrnuje archaické pohybové prvky a skládá se z těchto částí: Po předzpěvu následovalo „zachození“ – obcházení tanečníků kolem sebe volným pomalejším krokem po elipse. Poté se ve dvojici tančilo rychlé zvrtané víření a po něm většinou následovala rychlá dohrávka „kulaný“.
Původně se používal také název „ťelenci“ (cielęcok)
Łowiynziok byl nejvýznamnějším párovým tancem slezské goralské oblasti, tančil se při všech příležitostech (obřadní tanec, pracovní forma, taneční hry). Byl spojen s písněmi příslušného charakteru. V 50. letech minulého století Ivo Stolařík zapsal kolem 100 „ověnžokových“ písní (monografie Hrčava). Postupem času se od Hrčavy, Istebné, Bukovce až po Nýdek vytvořily různé taneční formy łowiynzioka.
Původně se používal také název „ťelenci“ (cielęcok). Dle lidové etymologie byl odvozen od goralských krpců z hovězí kůže, které se na tanec užívaly a musely hodně vydržet. Dalším vysvětlením může být, že tanečníci łowiynzioka se musí při tanci pohybovat v prostoru, který není větší než rozložená hovězí kůže.
Hudební doprovod obstarává „gajdoš“, dudák, kterého doprovází jeden nebo dva houslisté. Nejznámějšími nositeli této hudební tradice byl na našem území muzikantský rod Zogatů, který stále aktivně přispívá k záchraně této hudební formy.
Komentáře
