REGION Ač oficiální název řeky zní Olše, na Gorolii jí nikdo neřekne jinak než Olza. A to bez ohledu na to, co říkají historické prameny.
„Tady je nutné přihlédnout k výrazné odlišnosti nářečí od spisovné češtiny ve všech jazykových plánech. Proto by bylo vhodné pro tuto oblast vymezit podrobnější pravidla, jak zapisovat, případně upravovat nářeční podoby jmen,“ zmínil Milan Harvalík z názvoslovné komise při Českém úřadu zeměměřickém a katastrálním.
Právě při komisi teď začala fungovat pracovní skupina pro Metodický pokyn k úpravě a přebírání jmen – menšiny a nářečí -, kde je Harvalík členem.
„Naší snahou je v rámci možností respektovat místní jazyková specifika, protože jak standardizace jmen ve spisovné češtině, tak i ve spisovné polštině může v některých případech vést k výsledku, který je místnímu úzu cizí,“ sdělil Harvalík.
Na tohoto odborníka se obrátil před časem Jan Michalik z Písku. Názvoslovnou komisi mu poradila profesorka na fakultě.
„Názvů, kde se unáhleným přepisováním původních názvů na více česky nasekalo mnoho chyb a překlepů, je celá řada. Patří k nim i zdejší potok uváděný jako Oleška, kdy mu však všichni říkají Olecka,“ sdělil Michalik.
Olecka se podle něj vyskytuje v Karpatech a označuje velmi vlhká místa, což odpovídá, neboť je tam mnoho pramenišť. „Olecka nemá nic společného s Oleškou, žádné olše tam nerostou. Myslím si, že je důležité pamatovat na historii krajiny. Jsou to velmi staré názvy,“ doplnil ještě.
„Nicméně jsem rád, že otázka je stále v řešení. V místním tisku a mezi valnou většinou lidí je opravdu živá Olza. Myslíte, že by pomohlo sepisování petice za obnovu původního názvu řeky?“ dotazoval se ještě Michalik.
Harvalík však odvětil, že sepsání petice požadující standardizaci jména Olza, je jistě možné, jen se obává, že vzhledem k dosavadním neúspěchům v jiných případech, se v tomto směru ničeho nedosáhne.
Vyslovila se řada teorií
Standardizace jména Olza namísto Olše se projednávala na zasedání Názvoslovné komise Českého úřadu zeměměřického a kartografického vloni. Účastnil se i technický ředitel Povodí Odry Petr Březina.
„K názvu řeky diskutovali prakticky všichni přítomní členové komise a přizvaní hosté. Zejména přítomní jazykovědci a historici konstatovali, že z jazykovědného hlediska je správné částí veřejnosti užívané jméno Olza,“ podotkl Harvalík.
Dodal, že vzhledem k dopadům na platnou vyhlášku vodohospodářsky významných toků, na hraniční smlouvy s Polskou republikou, na hraniční dokumentaci a v neposlední řadě také na rozhodnutí správních orgánů ve vodním hospodářství i v dalších oblastech (stavebnictví, ochrana přírody a další) se však většina přítomných členů komise po dlouhé odborné diskusi rozhodla jméno Olše neměnit, což lze analogicky vztáhnout i na jméno potoka Oleška.
„Jak zřejmě vyplývá z mé odpovědi, podporuji (stejně tak jako řada dalších českých jazykovědců, především onomastiků a etymologů) standardizaci obou jmen v podobě, která vychází z jejich původu a která je užívaná i místními obyvateli, ale obávám se, že dokud budou u části členů komise převládat obavy z této změny, standardizace jmen Olza a Olecka se nedočkáme,“ doplnil Harvalík.
Doplnil ještě, že o původu jména řeky Olše byla vyslovena řada teorií a vedlo se mnoho polemik. Současné výzkumy ukazují, že základem jména je výraz *olьga‚ řeka bohatá vodou‘ (viz I. Lutterer – R. Šrámek, Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Havlíčkův Brod 1997, s. 195), z něhož se hláskovými změnami vyvinulo Olza.
Kořen *el-/*ol- ‚téci‘ je v evropských jménech vodních toků dobře doložen a jména z něho tvořená patří k nejstarší vrstvě říčních jmen na našem kontinentu.
Existují rovněž spolehlivé doklady evropských vodních jmen, u nichž byl uvedený kořen rozšířen o příponu obsahující souhlásku -g-(srov. J. Udolph, Wolga – Olše/Olza – Elze. Ein Nachtrag, Acta onomastica 36, 1995, s. 249–261).
Jana
Komentáře
