REGION Sotva se trochu oteplilo, probudili se podzemní tvorové. Dobře odpočinutí se pustili do práce s takovou vervou, že si jejich díla můžete všimnout na každém rohu. Spousta lidí však nad pílí krtků lomí rukama.
Nejeden zahrádkář hned plánuje jejich likvidaci. Používá se k tomu speciální gel, který se hmyzožravcům aplikuje do chodeb. Krtek se jím umaže, následně ho olíže a během páru dnů umírá na otravu. Ale , na první pohled obyčejný, přesto pozoruhodný tvor, by si naopak zasloužil uznání.
Vedoucí katedry Ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty profesor Emil Tkadlec uvádí, že hmyzožravci by se z principu hubit neměli. Jsou totiž velmi prospěšní. „Kypří a zúrodňují půdu a živí se škodlivým hmyzem. Chápu, že zahrádkář bude jejich význam vnímat jinak,“ konstatuje odborník.
Prostě ho odežeňte
Dodává, že pokud člověk krtky i přes jejich užitek na zahradě nechce, stačí je odehnat. „Například pomocí trubičkové pasti. Ta má z každé strany otvory, kterými krtek vleze dovnitř, ale ven se už nedostane. Trubičky stačí nastavit do jeho chodeb, nejlépe podél staveb, plotů či něčeho pevnějšího. Pasti se musí pravidelně kontrolovat, aby se uvnitř zvíře netrápilo. Až se chytí, vysype se někde dál od obydlí,“ radí Tkadlec.
Existují ještě tak zvané odpuzovače. Jejich spodní bodec se zasune přímo do krtčí chodby, asi se zvuk podzemím dobře šířil. Jde o další přijatelný a humánní způsob, jak činnost krtků na zahradě potlačit. Jsou dokonce odpuzovače se solárním napájením, kde se nemusíte starat o baterie.
Profesor doporučuje lidem, kteří si s krtkem až tak hlavu nelámou, použít krtince jako skvělý substrát na výsev nebo na záhony. Většinou tato kyprá půda neobsahuje ani zárodky plevelů. Ještě poznamená, že krtek a rejsek nejsou tak velký problém jako třeba hryzec.
„Krtka poznáme podle krtinců v linii za sebou, hryzec je nemá nepravidelné a navíc nezlobí jen kopečky, ale okusuje i stromy a keře,“ sděluje vedoucí katedry. Odborníci se shodují, že nejčastěji vadí krtek hlavně lidem, kteří mají sestříhané jednodruhové trávníky na centimetr přesně a paniku u nich vyvolá byť jen jediná kopřiva.
Mají rádi rovné plochy
Hmyzožravci mají rádi rovné plochy, kde se jim lépe ryje. Bohužel při práci poškodí kořeny buď trávy, nebo zeleniny. Zůstane pod nimi vzduchoprázdno a rostliny usychají. Na druhou stranu přítomnost krtků na zahradě svědčí o tom, že má zdravou půdu.
Pokud vám krtince nevadí, nechte je, tam, kde jsou. Jejich likvidací zamezíme přístupu vzduchu do krtčích chodeb a krtek přispěchá zavalený otvor opravit, nebo vyrazí nový. Přibydou tak další a další hromádky. Žádná metoda na odehnání krtka není stoprocentně spolehlivá, navíc je tvor ze zákona chráněný. Pokud ho zabijte, hrozí vám pokuta i několik desítek tisíc korun.
Komůrky k odpočinku
Krtek je mistr v hrabání tunelů dlouhých až 150 metrů. Jejich síť najdete pod listnatými lesy, poli, pastvinami, i zahradami v různé hloubce. Doma je v hlinité a jílovité půdě. Poradí si však i v pomáčené půdě tím, že postaví tak zvaný krtčí hrad. Vypadá jako obří, jeden i více metrů velký krtinec. Krtci mohou tytéž stabilní chodby používat po celý život, a dokonce po více generací.
V tunelech si hmyzožravec buduje kulovité komůrky, které mu slouží k odpočinku, spánku i výchově mladých. Zajímavé je, že se od sebe dají odlišit tunely samčí a samičí. Samci razí dlouhé rovné, samice nepravidelné klikaté.
Také není pravda, že by krtci neměli oči. Očka jsou plně vyvinutá, ale malá a často skrytá v záhybech kožešiny. Dožívají se průměrně stáří pouhých 2,5 let, výjimečně až pět, protože život pod zemí je náročný. Jinak jde o tvory samotářské a teritoriální. Domovské území jednoho krtka, které si brání, může být rozlehlé 300, ale také až tři tisíce metrů čtverečních.
Slušně vychovaný krtek se zdržuje pouze na svém území a nepřekračuje hranice svých sousedů. Ale pokusy ukázaly, že o nich moc dobře ví, vede v patrnosti jejich přítomnost i chování. Když byl totiž některý krtek přemístěn pryč ze svého teritoria, soused jeho chodby ihned zabral.
Jana a Janek Michalik
Komentáře
