JABLUNKOV „Málem jsem tady zapomněl přijít,“ hlásil hned ve dveřích muž, který dnes dorazil do jablunkovské knihovny na přednášku o trénování paměti. „Jsem tady určitě správně. Chci sníst jeden zákusek a sním tři,“ dodal v žertu.
Ač by se mohlo zdát, že akce byla určená především seniorům, opak je pravdou. Od dětí po dospělé jsou dnes naše mozky zahlcené obrovským kvantem informací.
„Člověk teď za jeden vstřebá z médií tolik informací, kolik lidé v 18. století za celý týden,“ uvedla na začátek třinecká lektorka trénování paměti nejvyššího stupně Dagmar Maroszová.
Na co lidé nejčastěji zapomínají? Na to, jestli zhasli, vypnuli sporák, žehličku, na to, co měli všechno koupit a podobně. „Znáte to. S někým se bavíte a ptáte se ho, jestli včera viděl ten film, jak v něm hrál ten herec a marně lovíte název i jméno. U většiny se jedná hlavně o roztržitost, nemusí to hned značit, že na dveře klepe Alzheimer,“ vysvětlovala lektorka.
Proč je dobré paměť trénovat a i se třeba přihlásit na kurz? Američtí vědci s pomocí řádových sester, které jim dovolily je zkoumat v pokročilém věku a jejich mozky po smrti, zjistili, že u aktivního a trénovaného mozku se navýší rezervní mozková kapacita, což může opravdu výrazně zpomalit a zmírnit nástup demence.
Jedna ze sester, která vedla řádu účetnictví, denně chodila pět kilometrů a vůbec byla až do konce života akční, měla po prozkoumání mozku po smrti stupeň jeho poškození 4 až 5, což je dost.
„Další sestry s pasivním přístupem k dění kolem, v podstatě už nerozeznávající ani den ani noc a lidi kolem sebe, měly degeneraci mozku mnohem nižší. Tady je vidět, že samotný styl života způsobil, že u aktivní řádové sestry zůstala nemoc v pozadí, neprojevila se,“ popisuje Maroszová.
Mozek je v podstatě líný. Vyvinul se k přežití, k řešení kritických okamžiků života a neměl být původně přehlcen, aby mohl rychle vyhledat správnou informaci a dostat nás do bezpečí.
Čím víc ho budeme trénovat, tím bude lépe pracovat. Pokračování zítra.
Jana
Komentáře
