HRČAVA Stala jsem se na pár hodin honcem. Měla jsem tu čest, prodírat se houštím přes všechny možné strže, z kopce do kopce, totálně zarostlými porosty a brodit se sněhem několik hodin asi deset kilometrů. To král honu zamířil a bylo. Po lišce.
Myslivecké sdružení Gírová pořádalo svůj třetí hon. Na zahájení lovu byl sice plán odstřelit vysokou, ale dobře se ukryla a nás honců bylo žalostně málo. I když alespoň jelení stopy se mi „ulovit“ podařilo.
Pár minut poté, co jsme vyrazili do terénu, zazněl první výstřel. Kulka Václava Nieslanika nezklamala a skončila v těle lišky. O to samé se za nějaký čas pokusil kolega, bohužel minul.
Nicméně Kamil Turek, předseda sdružení, kam spadají myslivci nejen z Hrčavy, ale i z Mostů u Jablunkova, podotkl, že letos je úspěšná sezóna.
„Máme střelených 15 divočáků, což je rekord asi za posledních dvacet let, a 15 kusů vysoké. Nejlepšího jelena skolil Josef Štrba, a to čtrnácteráka. Josef Turek má zase z toho počtu na triku šest kusů vysoké a Milan Lorek pět divočáků,“ uvedl Turek s tím, že lovecká sezóna končí až posledního března, takže se možná ještě počty úlovků zvýší.
Jinak na prvním honu střelili členové ze sdružení Gírová tři lišky, na druhém dvě a teď na třetím jednu.
Jako střelený divočák jsem si jednu chvíli připadala i já. V jednom opravdu hustém houští, kdy jsem nejen těžce rozhrnovala porost, a propadala se mezi větve pod nohama až po kolena, jsem se jako pevného bodu chytla větve, která pevným bodem už dávno nebyla.
Odhodilo mě to i s ní na zem. S rukama a nohama nahoře a zadkem zapadlým hluboko do hromady větví jsem se tam plácala a mávala končetinami jako prase v posledních minutách života.
Nikde nikdo, kdo by mě vytáhl nebo vyfotil, to by bylo, jak se říká na titulku. Několik minut mi trvalo, než jsem se mohla vydat vstříc dalšímu akrobatickému kousku.
Jana
Komentáře
