TŘINEC Stále se šíří spekulace o tom, jestli měl gutský kostelík protipožární zabezpečení. Takové to elektronické s čidly, s ústřednou a s napojením na hasiče nebo s tryskami, které samy v případě ohně pustí vodu, neměl. V tomto směru byl chráněný pouze proti zlodějům.
Potvrdil to mluvčí ostravsko-opavské diecéze Pavel Siuda. „Na kostelíku byl bleskosvod. Na druhou stranu, i kdyby elektronické zabezpečení měl, podle hasičů by stejně nepomohlo. Proti žháři, který dřevěný objekt polije benzínem a zapálí, asi prevence neexistuje,“ zmínil Siuda.
Otázka ohledně tohoto se opět rozvířila poté, co se zástupci města setkali s obyvateli Gutů. Tam zaznělo, že když na farnosti zaregistrovali díky čidlům, že se něco děje, zalarmovali policii a ta vyrazila na místo jako první v domnění, že jde o zloděje. Teprve až strážci zákona zjistili, že hoří a volali hasiče. „Z toho plynou mylné spekulace, že hasiči přijeli pozdě. Byli u požáru do sedmi minut,“ sdělila starostka Třince Věra Palkovská.
Pohřbívalo se tam už ve 13. století
„Trosky kostela už jsou kompletně rozebrané a zbytky jsou uložené v zabezpečených prostorách pro další průzkum a vyhodnocení v Třinci,“ sdělil Siuda.
Projektant při demontáži trosek pečlivě zaznamenal, z kterého místa pochází jednotlivé trámy. Ty pak postupně zdokumentoval – rozměry, způsob opracování a podobně.
Z těchto poznatků a veškerých dostupných výkresových podkladů a fotografií vzniká postupně projekt pro obnovu stavby v maximálně možné stejné podobě, jako byl původní kostel.
„V současnosti se projektant zaměřuje na zpracování výkazu potřebného řeziva pro novou stavbu a tím i kulatiny pro těžbu kvalitního dřeva v zimním období,“ řekl mluvčí.
Rozebrané jsou už i zbytky podlah kostela. Pískovcová dlažba se označila po jednotlivých dlaždicích a zhodnotila restaurátorem – specialistou na kámen. Některé kusy se dají opět použít.
Kromě dlažeb se odehrálo bourání dalších novodobých podlahových vrstev ze 70. – 80. let 20. století podkladního betonu a strusky.
Na místě kostela se nyní archeologové z Národního památkového ústavu pustili do rozsáhlého archeologického průzkumu.
„Z prvních nálezů se jeví, že na místě kostela se pohřbívalo již v průběhu 13. století. Průzkum postupně také objasňuje způsob a vývoj základových konstrukcí kostela. Ukazuje se, že kostel byl původně založen podle obvyklého zvyku pouze na řadách balvanů, položených do výkopů. Později byly části stavby podbetonovány a dodatečně zřízen nový základ,“ podotkl ještě Siuda.
Jana
Komentáře
