HRÁDEK Kořeny už jsou v zemi. Tři jabloně v Aleji dobra nad Hrádkem budou připomínat další skvělé lidi.
Ty vybírají každý rok starostové obcí, aby jim takto poděkovali za to, že dělají něco navíc, něco pro druhé.
Karpeckého reneta
Pro Karla Karpeckého původem z Jablunkova, který nyní žije v Třinci, poroste ananasová reneta.
„Moc si toho vážím. Jsem tady mezi oceněnými jediný amatér. Tu poctu jsem si zasloužil díky mým webovým stránkám o Hrčavě. Potom vám všem rozdám adresu webu, abyste se mohli podívat, jestli právem,“ zmínil Karpecki.
Starosta Hrčavy Petr Staňo, který ho navrhl, sdělil, že senior je i ve svém věku natolik iniciativní, že ho v jeho schopnosti propagace obce předčí.
„Neustále mě bombarduje svými nápady a je pravda, že se svým důvtipem zasloužil, že lidé odjinud vědí, kde leží Hrčava,“ podotkl Staňo.
Ve chvíli, kdy pak předčítal informace o odrůdě jablka, dodal, že Karpecki určitě najde souvislosti s Hrčavou.
„Odrůda vznikla v roce 1926, a to už se rýsovalo povědomí o Hrčavě. Ale jinak si myslím, že půjde o nejrychleji rostoucí jabloň, protože on ji bude chodit tajně zalívat a vymyslí speciální přípravek, aby plodila co nejdřív,“ okomentoval aktivního seniora starosta.
Ještě podotkl, že nad tolika zajímavostmi, které Karpecki o Hrčavě objevil, si jednou budou lámat hlavu i historici.
„Ač na Hrčavě nebydlí, zjistil tolik faktů a dal je do souvislostí, až má člověk někdy pocit, že to ani není možné. Myslím si, že odhalí i vznik této odrůdy v duchu, že ho nějaký Gorol jedl někde jinde a k nám přivezl semínko v zubech,“ doplnil s nadsázkou Staňo.
Kadłubiec a grávštýnské
„Vážení, jen výčet titulů, které má profesor Karol Daniel Kadłubiec, by zabral půl hodiny. Antropolog, sportovec, pedagog, folklorista, učitel, vědec …,“ uvedl na začátek starosta Bystřice Roman Wróbel, který muže na ocenění navrhl.
„To nemluvím o asi 600 vydaných knihách, katedrách na kterých působí a tak by se v informacích z Wikipedie dalo pokračovat. Ale budu raději osobní. Pro mě je to legenda, ikona našeho regionu. Jsem moc rád, že ho tady máme,“ podotkl Wróbel.
Přidal i příhodu, která se mu stala na studiích. „Když jsem u pana profesora dělal v roce 1989 zkoušku, večer se něco popilo a usnul jsem. Ráno jsem mu nesl index, aby mi tam zkoušku zapsal. Nevěděl jsem, že mi tam kamarádi místo mé fotky nalepili foto Brežněva. Ale vzal to s nadhledem,“ řekl Wróbel s tím, že Kadłubiec je nejraději mezi obyčejnými lidmi, kteří jsou mu inspirací a rád opakuje, že neexistuje zlý kvit.
„Musím tě opravit,“ poznamenal profesor. „Říkávám, že jsem ještě na zlý kvit nenarazil. A tady té jabloně, která pro mě poroste, si vážím víc, než všech těch profesur a věřím, že z ní budeme jablka ještě dlouho obírat,“ zmínil Kadłubiec.
Mitrychové reneta
A do třetice se jednou jablka začervenají na stromě, který bude patřit bývalé ředitelce Domu dětí a mládeže v Jablunkově Libuši Mitrychové. Navrhl ji starosta Jiří Hamrozi.
Dojalo ji málem až k slzám. „Spolupráce s městem byla vždy moc dobrá, a zato chci ještě dodatečně poděkovat. Ráda vzpomínám a budu na ty roky vzpomínat,“ uvedla Mitrychová.
Žena se během svého devětadvacetiletého působení zasloužila o zrod mnoha akcí – Mezinárodní folklorní festival Jackové dětem, mezinárodní beskydská liga mládeže, Zlatá udice a další.
Také podporovala sportovní kroužky, které vychovaly mistry ČR. Ti reprezentují město u nás i v zahraničí ve sportech jako je judo, řecko-římský zápas či 1. běžecký. Mnoho energie a času věnovala folklornímu souboru Jackové, zkrátka a dobře – hrála nezastupitelnou roli v oblasti volnočasových aktivit dětí a mládeže.
Pro pocestné
Alej dobra vymyslela Anna Rychtárková z chaty Hrádek s pomocí obce. Starostové šestnácti obcí na Jablunkovsku v ní pak před pár lety vlastnoručně vysázeli stejný počet jabloní. Od té doby se rok co rok alej rozrůstá díky lidem, kteří dělají „dobro“.
„Jablíčka pro pocestné,“ zmínila tehdy k nápadu Rychtárková. „Až jednou stromy dorostou, jablko si z nich může utrhnout každý, kdo půjde kolem. Věřím, že když ho sní, bude o něco lepší,“ podotkla ještě.
Jana
Komentáře
