HRČAVA Hrčava zůstane letos bez plesu. Organizátoři museli školní bál plánovaný na tuto sobotu zrušit. A nejde jen o ples, místním se z chalupy nechce prakticky nikam. Ani pomoci, ani se bavit.
Co se stalo, že se akce, na které před pár lety nebylo k hnutí, nekoná? „Prodali jsme jen dvacet vstupenek. A čtyři z nich se nám vrátily zpět,“ říká za místní SRPŠ Vlasta Orešanská.
Dodává, že s přípravou si daly ještě s druhou maminkou spoustu práce a stálo je to hodně času. Aby vybraly téma, aby byla dobrá kapela, a přesto nebyl zájem.
„Někteří si stěžovali, že je drahé vstupné. Tak jsme ho snížily na hraniční mez. Druzí, že loni nebylo na plese jídlo pro vegetariány. Dále, že brzo došel alkohol, přitom jsme ho prodávaly do čtvrté ranní. Samé výmluvy,“ zmiňuje Orešanská.
Smutná je především z toho, že kolem hrčavských akcí celkově vládne apatie. Nikdo se nechce zapojit do jejich přípravy, pomoci. „Podobné to bylo s Mikulášem. Nenašel se tatínek, který by se za něj převlékl. Až se nakonec jeden uvolil, ale jedině dopoledne, takže jsme nadílku nemohli spojit i s posezením pro dospělé,“ líčí žena.
Nechápe nezájem rodičů na pořádání školního plesu kvůli tomu, že se na něm každý rok vydělalo okolo 20 tisíc korun. Tyto peníze se pak využily na plavání pro děti, na cestu do divadla, na dárky pod stromeček.
Podobně to vidí místostarosta obce Petr Gořalka. „Nejen plesy, ale většina akcí paradoxně není o místních obyvatelích. Dorazí lidé z okolních polských obcí, z Čierneho, z Jablunkova a celého Třinecka. Co dodat k tomu, že na školní ples si lístky nekoupí ani rodiče, kteří mají ve škole potomky? Nutit je nemůžeme,“ konstatuje Gořalka.
Doplňuje, že vlastně i s organizováním akcí pomáhají nadšenci odjinud, kamarádi. „Lidem se nechce. Na hrčavských ostatcích byl letos rekordní počet návštěvníků. Odhadem 700. Od nás z obce však přišlo asi jen 20-30 obyvatel. Na druhou stranu, žije jich tady zhruba 260, z nichž reálně okolo 150 a 50 je asi seniorů,“ říká místostarosta.
Podle něj zhruba od revoluce má zájem místních o akce na Hrčavě sestupnou tendenci. „Možná vám řeknou, že tradiční zabijačka kdysi, to bývalo něco. Ale stačí se podívat na starší fotky. Pár lidí stojí kolem řezníka a čeká na levné maso a u toho jim někdo hraje na vozembouch. My jsme to se starostou pozvedli o průvod, zábavu, jenže lidé rychle zapomínají,“ poznamená ještě Gořalka.
Starosta Petr Staňo doplní, že Hrčavští byli kdysi zvyklí, že vstupné na ples stálo 50 korun a jídlo a pití si přinesli svoje. Když se nám podařilo udělat ples tak, jak má ples vypadat, najednou na něm opravdu nebylo k hnutí. Přijeli i lidé z Prahy, politici a dlouho se o bálu mluvilo.
„Pak mi obyvatelé vyčetli, že si z plesu dělám svoji kampaň a plno dalších věcí. Člověka to přestane bavit. Příprava totiž stojí hromadu času, úsilí, peněz. Jak myslíte, že je to s ostatky? Plno nadšených lidí, ale odjinud. V průvodu masek šlo jedno hrčavské dítě, dcera od místostarosty. Ani škola ani rodiče děti nepřipravili. Smutné,“ říká Staňo.
Jana