JABLUNKOVSKO Výzva pro myslivce. Za každou dobře mířenou kulku dostanou tisícovku navíc. „Nerad bych vyhlašoval, že lidé musejí zlikvidovat všechna prasata ve chlívcích kvůli moru,“ říká starosta Jablunkova Jiří Hamrozi.
Velký nárůst počtu divočáků spojený s hrozbou afrického moru se totiž už dotýká i Jablunkovska. Zatímco v roce 2013 se tady v průběhu mysliveckého roku, který trvá od dubna do konce března, odlovilo zhruba 30 kusů, letos jich k 31. prosinci, tedy za ¾ roku, myslivci odtřelili už téměř 250.
Proto zdejší starostové doporučili, aby obce přidaly myslivcům ke dvěma tisícům korunám ze státního rozpočtu, tisícikorunu navíc za každého odstřeleného divočáka.
„Jsme v zóně intenzivního odlovu. Kvůli tomu mají myslivci s každým uloveným divokým prasetem spoustu práce,“ uvádí Hamrozi.
Kromě papírování a přesné dokumentace místa, kde k zastřelení došlo, musejí vzorky plic a jater odvážet na veterinu do Frýdku-Místku, čekat na výsledky a teprve na základě nich se dá konzumovat maso.
„Obavy z vypuknutí epidemie jsou na místě i u nás. V ohnisku se pak musejí vybít i všechna domácí prasata. Na Zlínsku už myslivci obdrží za ulovené prase 4, 8 nebo až 12 tisíc korun podle náročnosti případu,“ dodává starosta.
Jednotná odměna pro myslivce je na Jablunkovsku proto, aby se se zabitou černou zvěří náhodou necestovalo na jiný katastr obce, jen proto, že tam dají víc.
Na Jablunkovsku je 14 honiteb, z toho 5 v Jablunkově. „Tři honitby se stýkají přímo na náměstí. Kdyby například u obuvi někdo střelil divočáka, bude se složitě zjišťovat, komu patří,“ podotýká ještě s nadsázkou Hamrozi.
V Horní Lomné už se černá zvěř toulá obcí
Jak doplnil Jaroslav Ježowicz z odboru životního prostředí v Jablunkově po dnešní schůzce s myslivci, škody napáchali divočáci značné.
„Lidem posklízeli brambory, třeba na Rogovci několika pěstitelům do posledního, po celé oblasti rozrývají louky, v Horní Lomné se jich dospělí a děti ráno bojí. Motají se po obci,“ zmiňuje Ježowicz.
Naštěstí se u žádného kusu zatím africký mor neprokázal. V opačném případě by hygienici okamžitě nařídili evidenci domácích chovů, porážky, kompletní desinfekce a zákaz dalšího chovu jako na Zlínsku.
Podle Ježowicze může částečně za přemnožení černé špatná agrotechnika. V lánech schází rozdělení jednotlivých polí mezemi či pruhy.
„Takto do kukuřice zvěr v červenci zaleze, má tam klid a vyleze až na podzim. Myslivec ji nemá jak odlovit,“ sděluje Ježowicz.
Problém se týká celé Evropy. Němci chtějí počty divočáků snížit až o 70 procent, polský prezident schválil možnost, aby si myslivcům proplácela část dovolené, kdy budou prasata lovit.
Jana
Africký mor prasat (AMP)
Je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. AMP je charakteristický vysokou, téměř 100 % letalitou. Touto nákazou může onemocnět prase domácí i divoké všech věkových kategorií. Původním rezervoárem bylo prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata.
Virus se nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a sekretech a exkretech nemocných zvířat. Je vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám i vysušení. Virus se může vylučovat sekrety a exkrety již 1-2 dny před klinickými příznaky, nejvíce však v době septikémie.
Onemocnění se projevuje vysokou horečkou až 42 °C, která může podle průběhu trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesu teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají cyanotickou kůži. Klinické příznaky se podobají klasickému moru prasat (KMP), ale průběh je rychlejší.
Komentáře
