DOLNÍ LOMNÁ Letní tábory jsou v plném proudu. Díky spolku Nikdy nejsi sám a jeho předsedkyni Renatě Czader týdenní pobyt na táboře v Dolní Lomné byl letos dopřán i jedenácti dětem s různým stupněm postižení, které doprovázelo 15 asistentů.
– Letošní tábor je už šestý v pořadí. Z řad rodičů je o tento pobyt velký zájem. To je totiž jediný čas, kdy si můžou odpočinout či trávit víc času s dalšími dětmi. Péče o postižené dítě je totiž nepřetržitá a velmi náročná, nejen fyzicky, ale psychicky. Už vloni jsme organizovali dva turnusy, jeden v Dolní Lomné, druhý v Mostech u Jablunkova, letos je to úplně stejné – sdělila Renata Czader.
Tábor v Dolní Lomné byl opět nabitý zajímavými aktivitami. Kromě procházek po okolí děti jely například do Archeoparku Podobora v Chotěbuzi. Z druhé strany za dětmi dojeli s pohádkou herci z Loutkového divadla Bajka. Skvělý čas strávily i se skupinou skautů z oddílu Opty, nechyběl táborák, zpěv a kytara.
– Tábor můžu organizovat díky instruktorům–dobrovolníkům. Někteří jsou s námi již pošesté. Je tu řada studentů, kteří mají prázdniny, ale mám tu i takové anděly, kteří si v práci vezmou týdenní dovolenou, aby mohli jet s námi. Nesmírně si jejích práce vážím, protože opravdu pracují 24 hodin denně, věnuji se dětem celým srdcem. Práce není vůbec jednoduchá, musí naše táborníky nejen nakrmit, ale i přebalit, jsou to často dospělí lidé,“ říká Renata Czader.
– Na táboře jsem už popáté, jezdím tu ráda, panuje tu skvělá atmosféra, vše tu funguje podle hesla Nikdy nejsi sám. Jinak řečeno, všichni si pomáháme. Pobyt je sice psychicky i fyzicky velmi náročný, ale i já se tady naučím novým věcem. V poradnách vysvětlujeme rodičům, že by měli s dětmi dělat to nebo tamto. Realita je trochu jiná, když jsme tady s dětmi celých 24 hodin, tak zjišťujeme, že to není tak jednoduché. Jenom ranní hygiena, snídaně zabere spoustu času a energie – vysvětlila Urszula Waszut.
– Na normálním táboře se dětem pořád vymýšlí program, aby se nenudily, aby je to bavilo. Pro postižené děti zorganizovat zábavu je asi jednodušší, každá maličkost vykouzlí úsměv, těší se z písničky, z procházky, ale na druhou stranu musíme o ně pečovat celých 24 hodin, je to sice náročné, ale pro mne je to smysluplně strávený čas – dodal Tomasz Cienciała, který je středoškolským profesorem, na táboře jako instruktor je popáté.
Komentáře
