REGION Na Velký pátek nás čeká půst. Zem se otevírá a vydává své poklady. Dnešní den je považován za magický a tak se hned časně z rána muselo využít veškerých sil země ku prospěchu člověka. V sobotu bychom měli uklidit domácnost.
Velký pátek je pro křesťany dnem ukřižování Ježíše Krista. Tento den je připomínkou jeho utrpení a smrti. S Velkým pátkem se vážou i lidové pověry a tradice. Velká moc se připisovala koupelím, před svítáním lidé vycházeli k potokům, aby se umyli ve studené vodě, tím si měli zajistit zdraví po celý rok. Dnešní den je spojován s magickými silami. Měly by se otevírat hory, které by měly vydávat poklady. Dnes bychom neměli nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována. Nesmí se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.
Naši předkové v tento den dodržovali následující pořekadlo: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“
Na Bílou sobotu si křesťané připomínají den, kdy byl Ježíš Kristus uložen do hrobu. Tento den se obvykle nekonají mše ani další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Až po západu slunce začíná slavnost Kristova vzkříšení. V sobotu by se měly vrátit zvony z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek.Dle tradice našich předků je Bílá sobota dnem vhodným k úklidu domácnosti. Název pravděpodobně pochází právě od velkého úklidu a bílení den před oslavou zmrtvýchvstání.
Můžete rovněž slavnostně prostřít stůl, uplést pomlázku nebo nazdobit velikonoční vajíčka.
Po západu slunce začíná velikonoční vigilie, což je nejdůležitější bohoslužba celého liturgického roku. Před kostelem se světil oheň, od kterého si mohli věřící zapálit svíčku a odnést si posvěcené světlo domů. Této noci, při které křesťané bdí a modlí se, se říká velká noc, odtud název celých svátků.
Foto: wiki