REGION Raketa v Třinci způsobila na rodinném domku škodu za 80 tisíc korun, rachejtle v Karviné na sportovní hale dokonce za 1,5 milionu korun.
To je jen ukázka ze silvestrovských oslav v minulých letech, a proto se hasiči připomínají s několika radami, jak se podobným neštěstím vyhnout.
„Vedle zábavní pyrotechniky hrozí v závěru roku riziko požárů (v horším případě i zranění a úmrtí) od špatně instalovaných svíček (průvan, vratké svícny, plast, bytový textil, stromeček) a od zalehlých cigaret (hlavně těch ručně balených) v postelích či sedacích soupravách,“ upozorňuje mluvčí hasičů Petr Kůdela.
U svíček pozor na průvan a záclony či jiné textilie v blízkosti. Například před několika lety způsobila požár ve větším rodinném domě svíčka, kterou nechali účastníci silvestrovské oslavy hořet přes noc v obytném podkroví. Škoda činila několik stovek tisíc korun.
Pozor na rovnováhu
„Rachejtle, světlice, dělbuchy, petardy by se měly odpalovat výhradně venku (ne z balkonů) a na volných prostranstvích – mimo domy, a také dostatečně daleko od parkujících aut a jehličnatých stromů. Manipulaci s pyrotechnikou (i svíčkami, prskavkami…) samozřejmě nesvěříme do rukou dětí, ale ani dospělých osob, které již mají problém udržet rovnováhu,“ zmiňuje Kůdela.
Dodává, že si nemůže nevzpomenout na souseda, který byl před několika lety zvědavý na nevybuchlou petardu. Explodovala mu v rukou. Skončil sice v nemocnici „jen“ s několika stehy na rukou, ale zůstal mu jiný trvalý zdravotní následek – dodnes každodenní nepříjemné pískání v uších.
Pokud by přece je do neděle nasněžilo, což meteorologické prognózy zatím vylučují, problémy s hašením nevybuchlých petard by mohly být menší než na holé zemi.
„Zásadně se jich nedotýkejte, nechávejte je položené na zemi a z bezpečné vzdálenosti je zaházejte sněhem (letos asi jen pískem, hlínou, vodou…), aby se co nejdříve ochladily. Totéž platí o hořících zbytcích již vybuchlých rachejtlí. Uklidit je můžete až na Nový rok ráno či dopoledne,“ doplňuje mluvčí.
Jak hoří v závěru roku?
A k jakým požárům vyjížděli moravskoslezští hasiči v závěru několika posledních let? K požárům bytů, kuchyní i obývacích pokojů, balkonů, zapálených petardami, parkujících aut (také zapálených od rachejtlí), jehličnatých stromů a tújí stojících venku i uvnitř, kontejnerů na tuhý komunální odpad, k hořícím potravinám na kuchyňských sporácích. A také zachraňovat osoby, uvízlé ve výtazích panelových domů.
Jana
Komentáře
