TŘINEC, NÁVSÍ Poslední zápas sezony 2018-2019 proti Českým Budějovicím (2:3) byl pro Denise Nieslanika, 20letého třineckého odchovance, prvním ve druhé lize.
Měl jste někoho z příbuzných v hledišti?
Bohužel ne, protože rodiče byli zrovna na radovánkách v Návsí. Mou premiéru neviděl nikdo, možná ji sledovali na internetu. Taková premiéra v tichosti.
Věděl jste, že dostanete příležitost?
Do poslední chvíle jsem to netušil. Nečekal jsem, že bych mohl nastoupit, nakonec se to stalo. Za šanci jsem moc rád.
Jakých bylo vašich prvních 18 minut ve druhé lize?
Super! Ale bylo to úplně něco jiného než v juniorce, která je o dvě třídy níž. Osobní souboje s druholigovými obránci, jsou mnohem náročnější.
Ke všemu jste se popasovali s dnes už prvoligovým týmem.
Budějovičtí byli na vlně, a i když to asi nepřijeli v nejsilnějším složení, mají kvalitní hráče a fotbal z jejich strany vypadal velice dobře. I třinečtí kluci se snažili, pro diváky to byl dobrý fotbal.
Jak se vám hrálo na Městském stadionu?
Bylo to poměrně náročné, protože povrch nebyl tvrdý, spíše podmočený. Osobní souboje byly o to těžší.
Co vám z vaší druholigové premiéry nejvíce utkvělo v paměti?
Asi to, že jsem pomohl k prvnímu gólu. Nahrál jsem Luisovi (Arroyovi), měl jsem asistenci. By,o to takové dokopané, ale ten míč nakonec k němu přišel. První start, gólová nahrávka. Nic lepšího mě nemohlo potkat, snad jenom, kdybych dal gól.
Třeba se to povede v nové sezoně, kdy by mohly přijít další starty.
Chci jít herně nahoru a udržet se v „A“ týmu, to je můj hlavní cíl. Jednou bych se rád propracoval do základní sestavy a hrával pravidelně.