NÁVSÍ Svařák se tentokrát opravdu hodil. Jinak by hostům páteční vernisáže na peróně v Návsí ruce umrzly. Jen strojvůdce jim mával z tepla kabiny lokomotivy.
Už šestá výstava jablunkovského fotoklubu zdobí stěny nádraží. Každý ze snímků má za sebou malý příběh. Tady je pár z nich. Až bude čekat na vlak a prohlížet si fotografie, můžete se tak na ně dívat trochu jinak než ostatní.
Áda
Fotografie od Radima Bojka zachycuje známou jablunkovskou postavičku. Jmenoval se Karel, ale říkalo se mu Áda. Snímek je tři roky starý, muž už nežije. Bojko momentku cvakl ve chvíli, kdy Áda našel na Dnech Jablunkova na zemi dudlík a z legrace si ho dal do úst.
„On byl moc fajn. Před lety pracoval jako havíř. Když došlo k závalu, zůstal dole. Tehdy mu lékař řekl, že jestli nebude chodit, zemře. A on opravdu začal chodit kilometry a kilometry denně. Nebo jezdit na kole,“ vykládá jedna z přítomných žen.
Dodává, že bohužel i popíjel a jednou spadl tak nešikovně, že si rozbil hlavu. Na léčení umřel.
Táta a syn
Někoho v první chvíli napadne, že na obrázku si muž drží hlavu v dlaních. Omyl. Táta má v rukou hlavičku svého tři měsíce starého syna.
„Většinou tak týden dumám nad nějakým záběrem, potom přemluvím manžela a jde se fotit. Tady jsem chtěla vystihnout ten kontrast mezi dospělým mužem a miminkem. Čistotu dětství,“ uvádí autorka fotografie Lucie Brycheyová.
Síla na devátou
Jiří Cieslar tvrdí, že fotka je hezčí, než byla realita. Snímek ulovil v Nýdku. „Chtěl jsem nějak zajímavě vyfotit devětsil, svítilo slunce a zrovna se zvedl vítr. Povedlo se,“ podotkne Cieslar.
Krása starých věcí
„S fotoklubem jsme na jižní Moravě zamířili do kavárny, která byla vyzdobená starými věcmi. A ty já mám rád. Ukrývají v sobě určité kouzlo a tady v těch lahvičkách se navíc krásně odráželo okolí,“ popisuje Cieslar.
Neteř
„To je moje neteř,“ pochlubí se Milan Przybyla, který děvče na vernisáž vzal sebou. „Bylo to létě na zahradě, obdivoval jsem její copánky. Ale chvilku jsem ji musel přemlouvat. Pak jsem docela dlouho hledal další vhodný námět k její fotce. Naštěstí našel,“ zmíní Przybyla.
Šťastná náhoda
Šťastná náhoda. To by se dalo říct o spodní fotografii Gustava Beigera. Na fotografickém plenéru ve středním Polsku vyšli brzo ráno s kolegou z Ukrajiny lovit záběry.
Šel přede mnou a já cvakal,“ komentuje obrázek Beiger. Na horním zachytil co jiného, než svoje oblíbené téma, prales Mionší.
Jana
Komentáře
