Jeden kříž ji chrání, druhý na ni na hřbitově spadl

PÍSEK, BUKOVEC Možná by se tato fotka hodila spíše do „Fajneho rana“, ale zřejmě by odpověď nikdo neuhádl. Tento krásný kříž totiž nestojí u žádného kostela, ale v zahradě u domku vysoko v kopcích a téměř na samotě.

Už přes 70 let večer září do okolí a chrání rodinu, která v místě zvaném Na Gruníčku patřící pod Bukovec, ale na rozhraní Písku bydlí. Jana Stoszková vykládá, že postavit ho nechal dědeček Filip Byrtus, když se vrátil z války.

Rodina má Písek pod sebou jako na dlani.

„Ve vojenském lazaretu už ho odepsali. Byl velmi těžce zraněný. Jenže děda se začal zázračně uzdravovat a nakonec se vrátil domů. On nebyl věřící, ale potom, co zažil a přežil, se rozhodl poděkovat po svém a zhotovil v zahradě velký kříž,“ vzpomíná vnučka. Ten, co je na snímcích, už není původní, ale asi čtvrtý v řadě. Vždycky je ze dřeva a když doslouží, udělá se nový.

Místu se i blesky vyhýbají

Po dědečkovi v domě bydlel Josef Byrtus bratr maminky od Stoszkové, který působil jako kněz. I on se o kříž staral a tvrdil, že díky němu se stavení vyhýbají blesky. Dodnes nemá dům hromosvod, přitom jde o místo, kde široko daleko nic není a taková si blesky rády vybírají.

„Když strýc odešel do důchodu, rád sem jezdil na dovolenku. Zvláštní je, že když se stal nemohoucí, přál si zemřít tady. Říkali nám, že déle než 14 dní nepřežije. A on tady v sousedství kříže vydržel rok,“ uvádí Stoszková.

Doplňuje, že pobýval v horním pokoji, kde měl výhled i na bukovecký kostel. „Vždycky mi povídal, že tam bude brzo odpočívat. Nemýlil se. Farnost nechala vybudovat hrobku pro bukovecké kněze a on byl první, kdo v ní spočinul,“ konstatuje vnučka s tím, že tento poslední kříž vyrobil její přítel právě strýci k jeho sedmdesátinám.

Stoszková přidává ještě jednu skoro neuvěřitelnou příhodu, podle níž chrání kříž její rodinu i za plotem.

Před pár lety čistila v Bukovci strýcův hrob a pomník se uvolnil. Spadl na ni i s křížem. Hlavu jí přimáčkl na mramor, nemohla se ani hnout.

Na snímku vlevo dole je strýc a zároveň kněz Josef Byrtus a na fotografii vpravo je dědeček Filip Byrtus.

„Úder hlavy o kámen by zabil i koně. Mě se však zázrakem nic nestalo. Když mě vysvobodili, měla jsem jen nějaké modřiny, trauma a škrábance. Možná i ujec to asi vší silou nade mnou nadzvedával,“ líčí žena.

Rodina kříž na zahradě na Vánoce pokaždé ozdobí a vnučka slíbila, že  připraví další fotografie a zajímavosti spojené s tímto místem. Pokračování přineseme příště.

Jana

Komentáře