Druhá liga? Nenapadlo by mě, že to přijde tak brzy, přiznal Cienciala

JABLUNKOV, TŘINEC Na Žižkově zažil svůj den D. Fotbalista LUKÁŠ CIENCIALA, mládežnický reprezentant České republiky a student třineckého gymnázia, o víkendu vsítil první druholigovou branku v třineckém dresu.

S fotbalem jste začal v mateřském Jablunkově. Kde to bylo?
V roce 2006 – 2007, bylo mi tenkrát šest let. V Jablunkově jsem hrál sedm let, ve třinácti jsem šel do Třince, kde jsem čtyři roky.

A váš tradiční post?
Vždycky jsem byl záložníkem, hrával jsem napravo, nalevo nebo ve středu. Zpravidla jsem hrával více dopředu.

Dá se říct, že jste přeskočil dorosteneckou kategorii a najedou jste se ocitl v juniorce. Co jste pro to udělal?
Myslím si, že si mě vybral trenér. Asi měl k tomu důvod. Musím přiznat, že mě to docela překvapilo. Přiznám se, že jsem s tím tak trochu počítal, ale nenapadlo mě, že to přijde tak brzy.

Začal jste dělat něco jinak než dříve, anebo forma přišla tak nějak sama?
Řekl bych, že to přišlo tak nějak samo, nic zvláštního bych za tím nehledal. Jím stejně, trénuji stejně.

Ve druhé lize jste zaznamenal několik startů coby střídající hráč, v domácím poháru jste nastoupil v základní sestavě. Dospělý fotbal jste okusil v pouhých sedmnácti letech…
Je to skvělý pocit, hrozně moc jsem si to užíval. Doma jsem poprvé nastoupil na jaře proti Táborsku, zahrál jsem si také na Žižkově.

Cítil jste se ze začátku v třinecké kabině nesvůj?
Nervózní jsem byl, ale nikdy jsem nikomu nevykal. Kluci mi pomohli, tak jsem se do toho brzy dostal.

V letní přípravě jste si vedl výtečně a nebýt mizerného vstupu do soutěže, druholigových startů byste měl možná o něco více.
Snažím se makat pořád stejně a pevně doufám, že to k něčemu bude.

Na Žižkově jste se radoval z premiérové branky ve druhé lize. Jak jste se k ní dopracoval?
Trenéři mě na hřiště poslali s tím, abych hlavně bránil, a když se naskytne příležitost, abych vyrazil dopředu. Renda Dedič dostal parádní kolmou přihrávku, já na něj zavolal, pohlídal si ofsajd a uklidil to do branky, za gól vděčím Rendovi.

Kterého ze svých spoluhráčů nejvíce obdivujete?
Asi Šimona Šumberu, za jeho techniku a fotbalovost. Pokud by se mělo jednat o světový fotbal, pak asi Messi, na toho se kouká skvěle.

Prozradíte vaše fotbalové sny?
Asi jako každý fotbalista od nás – jednou bych se chtěl dostat do zahraničí. Teď o tom vůbec nepřemýšlím, byl bych moc šťastný, kdybych hrával druhou ligu, protože soutěž má svou kvalitu.

Kterému českému týmu nejvíce fandíte?
Je to Baník Ostrava – kvůli skvělým fanouškům.

 

Komentáře