HRÁDEK Na druhém konci světa se tomu říká „zavírání kostí“ u nás našli milejší název – zavírání těla. Měla jsem tu čest být svědkem kouzelného rituálu.
Žena se při něm loučila na konci šestinedělí s těhotenstvím a porodem a děkovala svému tělu, že díky němu teď chová v náručí syna. Jelikož se obřad odehrával zrovna v období dušiček, nechyběla ani připomínka faktu, že ač přichází nový život, mnohé jiné končí.
A ženy si nakonec se slzami v očích vyprávěly příběhy, které zažily se svými blízkými, kteří jim odešli na věčnost.
Tak zvaný Ženský kruh se tentokrát konal v kopci nad Hrádkem a navíc také v kruhu. Ženy se potkaly v jurtě.
Lucie Czudková z Bystřice na chvíli chovala v náručí i svého tříměsíčního Alfréda, kterého stejně jako předchozí dítě porodila doma. Ač potomek při příchodu do jurty plakal, jakmile se ocitl uvnitř kruhu, uklidnil se a byl pak celou dobu spokojený.
„Mé tělo sloužilo jako prostředník, abych dala život, a nyní se ráda vrátím do své ženské energie,“ zmínila Lucie před rituálem, který pro ni je tou poslední tečkou za porodem.
Provázení obřadem se ujala Lucie Beličinová. Nejdříve se maminka ohřála díky výparům z horké vody a vonných olejů a pak si užívala masáž. Každá z žen jí složila hold omytím nohou a jemnou masáží zad, hlavy či rukou.
Ta chvíle měla obrovský náboj. Czudková opravdu působila dojmem bohyně a cítit se tak by si zasloužila každá žena, která přivedla na svět dítě. Ve své podstatě se však jednalo o velmi intimní prožitek.
Poté ženy společně zabalily Lucii postupně do šátků, kterým se říká rebozo. Kořeny rituálu totiž pocházejí z latinskoamerické oblasti. Maminka si kolem své hlavy ještě omotala dečku, která ji provázela celým těhotenstvím, porodem, a do které balívá i miminko.
Pak už ji společenství nechalo odpočívat a věnovalo se svým vzpomínkám a meditaci.
„Rituál beru jako sdílení ženské moudrosti a vytvoření intimní, bezpečné a láskyplné energie pro Lucku,“ podotkla k zavírání těla Beličinová.
Maminka po skončení obřadu poznamenala: „Cítím se úžasně a mám pocit, že se ve mně opravdu zrodila Bohyně. Atmosféra byla jedinečná.“
V jihoamerické tradici se věří, a nejen v ní, že žena při porodu otvírá nejen své tělo a kosti, ale také svou duchovní bránu pro zrození nového života. Jakoby se pohybovala na hranici mezi světy.
Smyslem obřadu proto bylo, aby se po porodu opět uzavřela jak tělesně, tak i duchovně, aby se mohl její duch navrátit zpět do jejího těla.
Komentáře
