JABLUNKOV Co dělají klimatické změny s našimi lesy? Proč u nás dochází k úhynu smrkových porostů? Co můžou udělat občané v zájmu lesa? Těží se opravdu jen stromy, které napadl kůrovec? Jak probíhají záchranné práce?
Na tyto a další otázky, které se týkaly stavu našich lesů, odpovídali na setkání s občany na radnici v Jablunkově členové České lesnické společnosti Jiří Groda, ředitel lesního a vodního hospodářství Lesy ČR, Miroslav Dušek, bývalý lesní správce Lesy ČR, František Musil, lesní správce, Lesy ČR.
Zájem o problematiku byl velký. Hosté seznámili přítomné se stavem našich lesů napadených kůrovcem. Poukázali, že hlavní příčinou jsou probíhající klimatické změny, které se projevují úbytkem srážek, rostoucími teplotami. Stromy jsou kvůli nedostatku vody oslabené a právě smrky jsou na tom díky mělkým kořenům hůř než jiné druhy stromů. Zdravý strom si s kůrovcem snadno poradí, nepotřebuje pomoc člověka, ale oslabený strom mu podléhá. Kůrovci suché a teplé počasí vyhovuje, množí se rychleji a častěji. Množení začíná na přelomu dubna a května.
Prozradili, že na české území pronikly nové druhy kůrovce (lýkožrout severský). Jejich odhalení je obtížnější. Jsou odolnější vůči dosud používaným obranným prostředkům. Jednou z příčin kůrovcové kalamity na našem území je i výsadba smrků, které dorůstají do plné výšky přibližně sto let, řeší se stoleté dědictví, neboť před těmito lety lidé nevěděli o klimatických změnách skoro nic.
Zdůraznili, že stejně tak lesnická věda kdysi byla na jiné úrovni než dnes. Smrk byl dřevinou, která byla na trhu žádaná. Společnost vyvíjela na lesníky tlak, aby smrky pěstovali ve větším množství. Nic nenasvědčovalo tomu, že by zvýšená výsadba smrků mohla být problém. Smrk byl vždy přirozenou součástí české krajiny, zejména ve vyšších polohách.
Přítomní byli poté seznámení s řešením. Napadené dřevo musí z lesa co nejrychleji pryč. Smrkové porosty v nejnižších polohách postupně zmizí. Nahradí je listnaté a smíšené lesy, které tu historicky byly. Lesníci vysazují zejména druhy, které mají hlubší kořeny, umí lépe bránit erozi půdy, zadržovat vodu v krajině a celkově lépe odolávat klimatickým změnám.
Krajina se díky tomu promění.
Častěji než dřív budeme v české přírodě vídat třeba duby, buky, habry, olše, osiky. Dalším řešením je zadržování vody v přírodě. Je nutné obnovovat drobné vodní plochy a mokřadla, zpomalovat vodní toky. Důležitý je také výzkum. V současné době probíhá několik výzkumných projektů. Jejich cílem je najít účinná opatření proti novým druhům kůrovce na českém území.
Na otázku, jestli se netěží dřevo jen z ekonomických důvodů, ujišťovali přítomné, že opravdu tomu tak není. „Nemůžeme těžit, kolik chceme, musíme se řídit těžebním zákonem, který máme jeden z nejpřísnějších v Evropě.“
Posléze padla otázka, proč těží především Poláci a Slováci?
„Odpověď je zcela jednoduchá, trh se dřevem je nasycený a Češi o práci v lese nemají zájem, jsme rádi, když to vytěží právě Slováci nebo Poláci.“
Jak můžeme pomoct obyčejný občan?
„Pomoct může úklidem. Po těžbě zůstává v lese spousta větví a drobných kusů dřeva, aby se nestaly potravou pro kůrovce, musí se i tyto drobnější kusy dřeva v kalamitních oblastech uklidit. Uvítáme dobrovolníky, kteří přijdou pomoct i se sázením stromů. Důležitý je i boj s trávou, protože na vzniklých mýtinách roste tráva rychleji než mladé sazenice stromů. Tráva se proto musí vysekávat, aby mladé stromky nezadusila. I tohle je užitečná práce, kterou mohou zastat i dobrovolníci.“
Komentáře
