REGION Zítra je světový Den Parkinsonovy nemoci. Jde o nejzávažnější a nevyléčitelnou poruchu nervové soustavy, která postihuje častěji muže. V Česku jí v současnosti trpí více než 20 tisíc lidí. Ruku v ruce s ní jde, co do závažnosti, Alzheimerova choroba, která bohužel vstupuje do života čím dál většímu počtu lidí. Nemocných je o 27 procent více, než před třemi lety.
Ač jde o vážné nemoci, každý určitě zná vtip o tom, že lepší je panáka s Parkinsonem vylít, než ho s Alzheimerem zapomenout vypít.
U Parkinsona nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně přestává ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. Hlavními příznaky jsou třes, svalová ztuhlost, zpomalenost a omezení rozsahu pohybů, poruchy stoje a chůze, maskovitý obličej, psychické problémy.
Toto onemocnění se nejčastěji objevuje u lidí ve věku 65 let, ale postihuje i pacienty v mladším, přičemž až desetina má méně než 50 let. O něco vyšší riziko, že se onemocnění rozvine, je u mužů.
Před pár lety zmínil jeden z neurologů na základě svého pozorování zajímavý fakt, týkající se Parkinsonovy choroby. Vysledoval, že menší pravděpodobnost, že jí onemocní, je u lidí se sklony k závislostem, jako třeba kouření. „O pacientech s Parkinsonem většinou slýchám, jak je to možné, vždyť to byl takový hodný pán,“ uvedl tehdy.
Pacientů, kteří trpí touto nemocí, postupně přibývá. Parkinsonovu chorobu nelze v současnosti vyléčit, je však možno dlouhodobě potlačovat její příznaky. Trpěli jí například papež Jan Pavel II., malíř Salvador Dalí nebo boxer Muhammad Ali.
Alkohol, stres – demence může začínat už po čtyřicítce
Přibývá i dveří, na které klepe Alzheimer. Nemocných je o 27 procent více, než před třemi lety. A není to jen kvůli tomu, že se populace dožívá vyššího věku, jak si mnozí myslí.
Degenerativní onemocnění, při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce, se objevuje zejména u seniorů, ale není už nic výjimečného, že postihne i mladší ročníky, zhruba od čtyřiceti let nahoru. Tato choroba naopak mnohem častěji útočí na ženy.
Lze podobnou spojitost zmínit i u Alzheimera? Jablunkovský neurolog Juraj Serafin tvrdí, že ano. Alzheimer podle něj méně postihuje lidi, kteří mají intenzivnější sociální styky, více komunikují, stále se učí, cvičí, trénují mozek a žijí aktivně.
„Také ty, kteří neholdují alkoholu, nekouří, nemají přidružená onemocnění jako je diabetes, pokud není dobře kompenzovaný. Ostatně už se prokázalo, že stres či užívání návykových látek má na rozvoj demence zásadní vliv. Ta může začínat pozvolna, kolem 40 let, jen si toho nikdo ještě nikdo nevšimne. Všechno se vysvětlí únavou v dnešním rychlém světě,“ konstatoval Serafin.
Podle neurologa lze za varující signály považovat situace, kdy si dotyčný nebo zvláště okolí všimne, že přece jenom zapomíná více, než bylo obvyklé, kdy přestane zvládat běžné úkony, které předtím bez potíží dělal. Třeba opakovaně připálí hrnce, nechá puštěnou vodu nebo plyn, prostě zapomene, ale už ne jednou. Může se chovat zmateně až agresivně a je schopen zabloudit i ve vlastním domě.
Ze statistiky vyplývá, že během uplynulých dvou let přibylo nemocných Alzheimerovou chorobou nejvíc v Libereckém a Zlínském kraji a na Vysočině, a to hodně přes 40 procent. Přes 30 procent hlásí Moravskoslezský a Plzeňský kraj. Nejnižší nárůst pacientů s touto demencí má třeba Praha a v Jihočeském kraji těchto lidí dokonce o skoro osm procent ubylo.
Jana
Komentáře
